Zvyšujme účinnost jednodenních programů

22.1.2024
Taky vás sem tam přepadne pocit, že dvou až tříhodinový program na ekocentru je k ničemu? Že jste v roli lektora něco jako kouzelník, který zavítal do školy, nebo herec na povinném divadelním představení? Tento text je určen lektorkám a lektorům ekologické výchovy napříč republikou. Pokud zaujme i učitelky a učitele základních, mateřských a středních škol, tím líp.

Znáte to: děti se k vám nahrnou, jedete aktivitu za aktivitou, plníte postupně cíle programu, sice záživně, odborně správně, adekvátně věku, ale po třech hodinách se děti rozutečou, a vy už je pravděpodobně nikdy neuvidíte. A i když jste alespoň maloučko stihli ověřit nabyté znalosti a máte dojem, že přibyly i dovednosti, stejně nemůžete výsledky vašeho snažení ověřit za měsíc nebo za rok. A trochu tušíte, že se to tam někde stejně nakonec smaže. Záleží na mnoha faktorech, zda žáka, byť jen malinko, ovlivníte. Tady pár rad, které by mohly přispět k tomu, aby program v ekocentru nebyl jen osamoceným výkřikem a krátkodobou atrakcí:

1. Ani ze školy si učivo nepamatujeme

Někdy asi všichni míváme po skončení výukového programu pocit marnosti. Totiž, že si děti nebudou za měsíc z programu už nic pamatovat. Nezoufejme, ani klasické učivo (pokud jej nepoužíváme) mozek zapomene. Běžně při práci i každodenním životě využíváme učivo první až šesté třídy. Takže se zaměřme na prožitky, ne na znalosti. Prožitek přetrvá déle.

2. Síla prožitku

Když jsme u prožitku, musí být silný, netradiční, něco, co ve škole žáci nedostanou. Když budeme s dětmi sjíždět řeku, hladit si krávu, vypravíme se na sněžnicích do lesa, tak to bude zážitek, který se nezapomíná. Prožitkem může být ale i bádání, silná didaktická hra (strategická nebo simulační), noční akce… Pozor ale na silný negativní zážitek (zima na kost, strašení na stezce odvahy), ten může naopak děti třeba od dalších výletů do přírody úplně odradit.

3. Návaznost na učivo

Když škola probírá nějaké téma a my se do něj trefíme, pak nejde o osamocený program. Můžeme odstartovat celou výukovou linku, kde na sebe aktivity a získávané dovednosti navazují. Připravme školám aktivity do školy před a po programu. Možná tak ovlivníme nejen téma výuky, ale i metody a to třeba i na měsíc nebo delší dobu. Nezapomínejme i na další předměty, na prvním stupni je piedestalem výuky ponejvíce čeština a matematika.

4. Atraktivní metody

Používejme neotřelé metody, děti budou nadšené už jen z toho, že nememorují. A třeba inspirujeme učitele k tomu, aby s dětmi ve školách víc bádali nebo učili prožitkem, aby využívali kritického myšlení nebo učili místně ukotveně. Berme výukový program tak trochu i jako další vzdělávání pedagogů.

5. Nasaďme brouky do hlav

Zvláště starším školákům nepředkládejme jednoznačné pravdy, nechme je o věcech samostatně přemýšlet, třeba i tápat, hledat různé scénáře a varianty. Pokud děti odchází z programu a diskutují o klimatu, udržitelné spotřebě, změnách ve výběru stravy nebo oblečení, pak máme vyhráno.

6. Nedělejme to, co umí škola

Nesuplujme školu, neučme jako ve škole, učme v terénu, v lese, u potoka, v parku, ve městě. Používejme pomůcky a zvěme odborníky, na které škola nedosáhne. Zaměřujme se na témata, která jsou ve škole okrajová, ale my cítíme, že by je děti měly znát a umět (třeba téma klimatické změny). A zaměřme se na kompetence, v těch jsou školy tradičně slabé, byť nové RVP budou výrazně prokompetenční.

7. Učí prostředí i pomůcky

Neučí jen dobrý program, ale celé středisko, tím, jak vypadá, jak je přátelské a přívětivé, jaký má tah na bránu třeba v ekoprovozních záležitostech. Důležitá je kvalita, estetika celého pracoviště a speciálně pomůcek. Pracujme s přírodními materiály, dřevem, hlínou, kvalitními a netradičními pomůckami (zalaminovaná kartička už neobstojí), ale i moderními přístroji a čidly.

8. Přejděme na pobytové programy

Odhodlejme se učit celý den nebo třeba týden. K tomu, abychom učili týdenní pobytové programy, nepotřebujeme nutně Rychtu v Krásensku, zámeček na Chaloupkách nebo faru v Horním Maršově. Domluvme se v penzionu, táborové základně, spolupracujme s dětskými organizacemi a používejme jejich základny v pracovních dnech. Ale varianta pobytového programu je i tábor nebo dokonce dlouhodobá celoroční činnost.

9. Pomozme školám s dlouhodobými programy

Společně pracujeme na nejrůznějších víceletých programech, které mají větší efekt jak jednodenní EVP. Podpořme stávající dlouhodobé programy a dělejme výukové programy pro školy působící v Ekoškole, pozvěme školy badatelskými metodami do programu Globe. Místně ukotvené programy propojme se Školou pro udržitelný život. Po programech zaměřených na biodiverzitu nasměrujme školy k to tomu, jak získat školní les nebo patronát (třeba skautský) nad chráněným územím. Společně toho děláme tolik…, stačí to vhodně provázat a podpořit. Za to se přimlouvám velmi.

10. Přenášejte své zapálení a nadšení pro věc

Někdy stačí být zapáleným lektorem, kterého téma baví. Já se takhle po jedné obyčejné přednášce o pralesích na gymplu v Brně stal dobrovolníkem Hnutí DUHA a několik let jsem pomáhal skupince Pralesy a později Lesy s kampaněmi. Myslete na to, že i malá věc, jako je nadšení, vlídnost a vstřícnost lektora, zažití úspěchu nebo silný prožitek mohou ovlivnit další životní kroky dítěte.

Autor/ka

Martin Kříž, Chaloupky