Příležitostí k otevření potenciálně konfliktních témat v obci a jejich využití k výuce je nepochybně dostatek, například nová zástavba negativně ovlivňující přírodní prostředí, klimatická změna a potřeba adaptačních a mitigačních opatření v obci, podpora individuální automobilové dopravy na úkor pěších či cyklistů a mnohé další. Zapojení podobných témat do výuky naplňuje většinu principů MZU a vytváří prostor pro získávání znalostí a dovedností potřebných pro angažované občanství a prosazování principů udržitelného života.
Obtíže spojené s realizací takových projektů jsou ale vážné a není jich málo. Patří mezi ně například potenciální konflikt s vedením obce (obvykle zřizovatelem školy), případně s některými zájmovými skupinami v obci, pro jejichž moderování a úspěšné zvládnutí nejsou učitelé a další účastníci vzdělávání obvykle připraveni a jejich průběh a závěr je obtížné predikovat. Motivace dětí je důležitá a je často spojená s hmatatelným výsledkem jejich snažení (obnovený pomník, vydaná publikace, vysazené stromy apod.), ale pokud se nám nepodaří případný neúspěch dobře pedagogicky uchopit, může skončit zklamáním, protože výsledek je nejistý a jen omezeně závislý na úsilí žáků a jejich učitelů či zcela mimo jejich dosah. Evaluace programu ŠUŽ zmiňuje také obavy zástupců veřejné správy z manipulace dětí, tam, kde je složitější kontext a je třeba brát do úvahy mnohé souvislosti, například u kácení stromů.
Servisní projekty MZU zatím volí většinou taková témata a navazující akce, které jsou pozitivně laděny, lze u nich předpokládat široké přijetí a ocenění vedením obce i jejími obyvateli a které jsou ovlivnitelné úsilím účastníků projektu a skýtají tedy naději, že výsledkem bude nejen kvalitní učení, ale i viditelná změna, která bude jasně spojená s aktivitou žáků a učitelů. Mají-li se mezi projekty MZU častěji objevovat kritická, potenciálně kontroverzní témata související s udržitelným životem v obci, je zapotřebí o tématu s učiteli, případně s partnery z obci komunikovat, poskytnout jim potřebnou podporu, věnovat pozornost evaluaci takových projektů a sdílet zkušenosti. Věnovat se takovým projektům je ale samozřejmě žádoucí. Je to cesta, jak plně uplatnit princip učení pro místo: téma, kterým se žáci zabývají, je opravdové a vážné a výsledek jejich práce je skutečným, hmatatelným a užitečným příspěvkem ke kvalitě života a životního prostředí v obci a podporuje roli obce ve zlepšování prostředí ve světě.
Text je použitý z publikace Učíme (se) místem – Jak může místně zakotvené učení měnit vzdělávání a svět – PRAKTICKÝ PRŮVODCE, RNDr. Jiří Kulich, Ing. Eliška Hájková (SEVER), RNDr. Blažena Hušková (Sdružení pro interpretaci místního dědictví ČR). Vydal SEVER 2022.
Zajímá-li vás téma více, chcete se dozvědět praktické příklady nebo se zapojit do programu ŠUŽ příští školní rok – více se dozvíte https://www.skolaprozivot.cz/
Autor/ka
Eliška Hájková, SEVER