Výukáč o jasoňovi a taky hmyz na talíři

Čtyřicet pět let po prvním Evropském entomologickém kongresu, který se konal v roce 1978 na univerzitě v Readingu ve Velké Británii, a po řadě úspěšných kongresů po celé Evropě jsme v letošním roce měli příležitost zúčastnit se evropského setkání entomologů v Řecku a společně sdílet znalosti, zkušenosti a perspektivy nejen na poli ochrany hmyzu.

Svět entomologie čelí mnoha problémům, které souvisejí s rostoucí hrozbou změny klimatu, škodlivými chorobami, ztrátou biologické rozmanitosti a potřebou uživit rostoucí světovou populaci.

Cílem entomologických kongresů je shromáždit vědce z celého světa a poskytnout jim jedinečnou příležitost k výměně informací a sdělení výsledků výzkumu v širokém spektru témat. Publikum konference ECE 2023 však netvořili jen výzkumní a akademičtí pracovníci z oborů souvisejících s entomologií, ale také terénní agronomové, odborníci na ochranu plodin, praktičtí lékaři, inženýři, sociologové, zákonodárci, či dokonce umělci, jelikož prostřednictvím umění promlouvajícím k široké veřejnosti univerzálním jazykem lze snáze vysvětlovat mnohdy složitou problematiku druhové a biotopové ochrany.

Inovace nejen v entomologii

Program kongresu tvořily přednášky předních mezinárodních odborníků, četná sympozia, ústní a posterová zasedání a satelitní semináře. Kromě toho byl kongres ideálním místem pro setkání, navázání kontaktů a vzájemnou komunikaci a vytvoření výchozího bodu pro budoucí spolupráci a inovace nejen v entomologii. Historický, kulturně a biologicky bohatý ostrov Kréta k tomu vytvářel dokonalou kulisu inspirativního prostředí.

Evropského entomologického kongresu se zúčastnilo přibližně tisíc odborníků ze všech koutů světa, včetně těch pracujících na desítkách úspěšných projektů LIFE. Ty se zabývají širokou škálou témat souvisejících s entomologií, včetně ochrany hmyzu a jeho stanovišť napříč Evropou. Prezentace projektů LIFE se týkaly celé řady problémů, jako je nakládání s pesticidy, ztráta biologické rozmanitosti a ochrana ohrožených druhů a opylovačů. Zdůraznily také pozoruhodné výsledky nejen na poli základního výzkumu, ale zejména na poli aplikace a převedení výsledků do praxe.

Projekt Apollo2020

Jedním z prezentovaných projektů byl také projekt LIFE Apollo2020 (LIFE20 NAT/PL/000151). Hlavním cílem je repatriace a ochrana jasoně červenookého v Polsku, Rakousku a České republice.

V průběhu projektu bude zpracován výukový program, který bude za pomoci nově vytvořených výukových prvků působit na širokou věkovou skupinu žáků základních škol a na příkladu cílového druhu jim ukáže důležitost existence hmyzu pro přírodu a potažmo i člověka. Zároveň poukáže na fakt, že hmyzu za poslední dekády ubývá a vysvětlí, jaké závažné následky tento úbytek má či může mít.

Kromě výukového programu je v plánu různými propagačními akcemi seznámit širokou veřejnost a zainteresované osoby s podobnými tématy a nastínit jim tak důležitost ochrany přírody.

Málo běžné dovednosti na zkoušku

Velice zajímavým zpestřením byla organizace série workshopů, kde účastníci měli možnost si osvojit či vyzkoušet řadu méně běžných dovedností. Veliký zájem byl zejména o školení k identifikaci včel, které patří k nejpočetnějším a nejsložitějším skupinám hmyzu vůbec. Tento workshop byl jednodenním teoreticko-praktickým cvičením, které poodhalilo rozmanitost a tajemství v klasifikaci včel v Evropě, jejich morfologii i úskalí identifikace na úrovni rodu.

Možná ještě exotičtěji působil seminář s názvem Hmyz na talíři. Byl společnou aktivitou projektů Prima Advagromed a Cipromed, jejichž cílem je prezentovat to nejmodernější v nově vznikajícím tematickém sektoru cílícím na hmyz jakožto strategickou potravinu pro člověka a krmivo pro hospodářská zvířata. Účastníci se seznámili se zásadami chovu hmyzu se zaměřením na hmyzí krmiva, podmínky chovu a technologické požadavky. Byl zdůrazněn současný pokrok v používání hmyzu ve výživě a diskutovalo se o současné legislativě a předpisech, které se vztahují na produkci a zpracování hmyzu.