Běžný uživatel je nástroji umělé inteligence nadšen. ChatGPT vám poradí v úkolech, se kterými si Google neví rady. Sama jsem si to ověřila při pokusech o automatizaci v práci. Googlila jsem a načítala diskuze s radami, ale správného postupu se nedobrala. Jen co napíšu dotaz do ChatGPT, vmžiku mám před sebou postup, který funguje. Kdo by nebyl nadšený z takového ulehčení práce. Všechno má však své ale.
Jeden dotaz v ChatGPT spotřebuje mnohem více energie než běžné hledání na webu, a to více jak pětkrát. Spotřeba energie a vody je hlavním enviromentálním tématem, které se v souvislosti s umělou inteligencí řeší. Spoustu energie je nejprve spotřebováno na samotné trénování modelů. Až je tato fáze dokončena, tak spotřeba energie nekončí, ale právě sami uživatelé svými dotazy dále energii spotřebovávají. Náročnější úkoly, například vygenerování zcela nového obrázku, přitom spotřebuje daleko větší množství energie než jiné jednodušší úkoly.
Vygenerování úvodního obrázku, kde bude znázorněný koloběh vody a energie pro provozování AI, trvalo docela dlouho a nechci ani myslet na to, kolik to vzalo energie. Pro představu se uvádí, že vytvoření jednoho obrázku spotřebuje stejně elektřiny jako dobití mobilu. Kdo to zkoušel však ví, kolik obrázků je třeba vygenerovat, než dostanete jeden odpovídající vaší představě.
K provozování a trénování AI jsou určena datová centra, která rovněž spotřebují vysoké množství energie. V Severní Americe je odhadován nárůst z přibližně 2600 MW (megawattů) v roce 2022 na 5300 MW v roce 2023 daný provozováním umělé inteligence. Nároky na elektřinu jsou čím dál vyšší. A není to jen elektřina, ale i vodní zdroje, které jsou využívány v daleko větším měřítku. Voda se používá na ochlazování datových center, které se jinak zahřívají. Dále je potřeba pro elektrárny, které musí vyrobit dostatečné množství energie pro provoz datových center. Další voda je spotřebována při výrobě mikročipů. V době, kdy vodní zdroje ubývají, trápí nás sucho, je nutné nakládání s vodou dobře promyslet. Stojí nám AI za to? Pomůže nám AI v otázce klimatické krize? Doufejme, že vývoj umělé inteligence půjde dopředu takovým směrem, aby dopady na životní prostředí byly minimalizovány a naopak aby nám přinesla řešení na palčivé otázky současnosti.
Přínos AI je právě v tvorbě různých nástrojů, které nám mohou pomoci čelit změně klimatu, ať už se jedná o lepší předpovědi počasí, monitoring tání ledu nebo znečištění ovzduší apod. AI dokáže zpracovat velké množství dat a zpracuje je mnohem rychleji než při použití běžných metod. Ze satelitních snímků identifikuje např. změny v tání ledů, změny ve využívání krajiny aj. Její potenciál ve vědě a výzkumu je tak velký. Když ji budeme využívat opravdu tam, kde je to potřeba, můžeme těžit z jejích pozitiv.
A co nám řekne samotný ChatGPT ohledně dopadu AI na životní prostředí?
Co říct závěrem? Vývoj umělé inteligence nezastavíme, ale jako uživatelé si můžeme sami promyslet, jak často a kdy ji chceme využívat. Pro komplexní úkoly se hodí výtečně, na jednodušší úkoly nám stačí starý dobrý Google. A nezapomeňme, že AI není neomylná a dělá chyby. Raději si prověřme informace, které nám poskytne.
Zdroje:
MIT News. Adam Zewe:Explained: Generative AI’s environmental impact
OECD. Shaolei Ren: How much water does AI consume? The public deserves to know
World Economic Forum. Victoria Masterson: 9 ways AI is helping tackle climate change
Autor/ka
Autorka článku Lucie Buryšková je geografka, má ráda přírodu a vše kolem ní.