MALÝ KROK STUDENTŮ PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST
V květnu letošního roku odstartoval inovativní projekt Ze-mě do Země organizace EKODOMOV s cílem předcházení vzniku bioodpadů na středních školách. Kombinace výukových programů a konzultační podpory vede studenty k samostatné práci, jejímž výstupem jsou nová opatření nakládání s bioodpadem na škole.
Bio materiál je cenná surovina
Cílem projektu je navést studenstvo k hledání pro ně ideálního řešení nakládání s bio materiálem jako s cennou surovinou, kterou je potřeba vracet zpět do půdy. Tato řešení se učí validovat, komunikovat s vedením školy a ve finále i uskutečnit. Získají tak zkušenost s realizací projektu prospěšného životnímu prostředí.
Aby toho dosáhli, musí sami zvážit vlastní postoje. Potenciál využití biomateriálu, a to i ve městech, je totiž nezanedbatelný. Z rozboru odpadu ve školách vyplývá, že množství bioodpadu z jedné třídy je 0,4 – 0,5 kg/den. Ve škole o 8 třídách to tedy může být cca 800 kg/rok. To je přibližně 66 kg CO2, které by mohlo být uloženo zpět do půdy a nebylo vypuštěno do atmosféry.
Projekt nabízí informace a praktické zkušenosti k udržitelnému nakládání s biomateriálem, neurčuje ale studentům jedinou správnou cestu jak mu předcházet. Ten si vybírají sami studenti/ky po vlastních průzkumech v týmu. Výhodnější pro školní prostředí vidí například studentka Zuzana vermikompostéry oproti venkovnímu kompostéru. “Vermikompostér je dobrý v tom, že se na něj studenti chodí dívat a sami do něj vyhazují bio materiál. Zapojí se tak všichni, proto mi přijde jako dobrá varianta.” Zároveň sdílí, že sama doma třídí papír a plasty, ale o vermikompostéru slyšela prvně až během projektu.
Téma kvality půdy a důležitosti předcházení odpadu se pro studenty stává často atraktivnější v souvislosti s klimatickou změnou. Kompostování a separace bioodpadu od směsného je pro mnohé nový a zajímavý způsob jak zmírnit následky klimatických změn v rámci ukládání uhlíku do půdy. Pozitivní dopady kompostování bude od podzimu 2024 možné zjistit i pomocí Mitigační kalkulačky projektu Carbon Overseer, který Ekodomov realizuje s finanční podporou Státního fondu životního prostředí z prostředků EU, Národního plánu Obnovy.
Každá škola je něčím jiná a potřebuje jedinečná řešení
Součástí hledání řešení je i vypracování návrhu, který žáci odprezentují vedení školy. Na to se připravují s podporou lektorek Ekodomova a svého argumentačního týmu, který se pečlivě připravuje na otázky ze strany vedení a prohlubuje znalosti o nakládání s bioodpadem.
“Škola nám peníze dá, ale musíme si to zorganizovat celé sami. Nejtěžší bude namotivovat studenty,” říká Ela, studentka prvního ročníku na gymnáziu Přípotoční, po schůzce s vedením školy. Neatraktivní práci s odpadem by ale jednoduše vyřešila Kristína. “Nemyslím si, že najdeme v každé třídě jednoho studenta, který bude dobrovolně vynášet bioodpad. Takže to prostě budou mít jako povinnost.”
Schůzky se zúčastnily i ostatní první ročníky, což Kristína oceňuje. “Ujasnili jsme si tam o co vůbec jde, škola už ví s čím přibližně počítat, a my víme co od nich můžeme chtít. Navíc to zaujalo i další studenty – dokonce se jedna studentka hlásila na vynášení odpadu, že by jí to nevadilo.”
Argumentační tým zaznamenal podporu i nesouhlas s navrhovanými postupy – například s přidáním práce panu školníkovi a dalším zaměstnancům. Neúplná shoda je ale součástí zavádění změn a hledání kompromisů. “Musíme přesvědčit vedení, že z toho pro školu něco bude.” nenechala se odradit studentka Zuzana.
Z reflexe s vedením byly patrné rozdílné přístupy mezi představou studentů a školy. Například studenti považovali za nepřekonatelnou bariéru rozpočet nad 10 000 Kč na opatření na separaci bio materiálu. Naopak škola s podobnými částkami manipuluje v rozpočtu často a jako bariéru to nevnímali, což bylo pro studentstvo milé překvapení.
Na největší bariéře, proč začít na škole separovat bio materiál a začít kompostovat, se ale vedení školy i studentstvo shodlo – motivace. Vidět v kompostování smysl a přijmout další závazek se mnohým jevilo jako nejtěžší úkol.
V projektu vidí přínos nejen autorky programu, ale i škola. “Vedení školy ocenilo naší energii, kterou jsme s tématem přinesli. V tomto ohledu vnímají externistu jako účinnější, než aby téma vedl některý z pedagogů.” říká Julie Včeláková, koordinátorka projektu a lektorka EVP.
Animace jako mezigenerační způsob komunikace
Osvětu studentů, která je důležitou součástí jejich motivace a inspirace ke změnám, má šířit i animované video od studentů ze Střední odborné školy obchodu, užitého umění a designu v Plzni. Animátorský tým z tzv. Nerudovky během léta vytvořil krátký videospot, který ocení nejen pedagogové a studenti, ale i výtvarní gurmáni. Jak Igor ke zdravé půdě cestu našel najdete na YouTube.
V rámci projektu také vzniká několik podpůrných výukových a osvětových materiálů, jako je například plakát půdních živočichů. Všechny materiály budou veřejně dostupné pro výukové potřeby škol i dalších středisek ekologické výchovy v průběhu října zde.
Za odbornou konzultaci děkujeme panu Dr. Karlu Tajovskému z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR, v. v. i., a za úžasné fotky panu Andy Murray (https://www.chaosofdelight.org/).
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Autor/ka
Tereza Šedová, Julie Včeláková
EKODOMOV