Milý uhlíku…
Těmito slovy začíná nová a návštěvníky velmi oceňovaná hra pro rodiče s menšími dětmi či pro větší děti samotné (od 2. stupně ZŠ). Zahrát si ji mohou v Geoparku Říčany při oblíbených Geoodpoledních.
Místo, aby děti konzumovaly informace o cyklu uhlíku z pohledu vnějšího pozorovatele, v této hře se uhlíkem samy stanou. Cestují po naší planetě mezi atmosférou, rostlinstvem, živočišnou říší a fosilními palivy. Jejich osud určuje hod kostkou. Cestou nabírají různě barevné korálky, které navlékají na šňůrku, a na každém ze stanovišť plní také praktické úkoly. Od změření teploty různých povrchů, nalezení zkamenělého otisku plavuně, ze které dnes máme černé uhlí, přes hledání různých živočichů v prostředí geoparku až po pochopení významu zelených střech.
Na celé hře je kromě zábavného objevování důležitá i fáze reflexe, kde si účastníci uvědomují, jak procesy fungují a jak do nich zasahuje člověk.
Jak to tedy funguje?
Celá hra začíná u magnetické tabule. Prvním úkolem dětí je zařadit jednotlivé objekty jako rostliny, zvířata, nákladní lodě, letadla, auta či ložisko fosilních paliv do prázdných okýnek v cyklu uhlíku. Ne každému to takto napoprvé jde, což je naprosto v pořádku. Po herním zážitku, procestování uhlíkového cyklu na vlastní kůži a nasbírání zkušeností se k této tabuli děti vrátí a zkusí si úkol znovu. Samy tak vyhodnotí svůj progres.
Druhá část reflexe probíhá formou rozhovoru dítěte s lektorem. Malý návštěvník přinese korálky na šňůře a lektor si s ním popovídá o jeho cestě. „Tady vidím, že máš hodně modrých korálků po sobě, to jsi se zdržel kde?“ „A je to dobré, když ses milý uhlíku takhle povaloval zrovna v atmosféře? Co to s naší planetou dělá?“ „A jaká jediná cesta z té atmosféry vedla?“ a tak podobně… Většina dětí již od třetí třídy hravě zvládá pojmy jako fotosyntéza a reflexe propojí a ukotví jejich zážitek. A také extra pobaví v případě přechodu z rostlinstva do živočišné zvíře, kdy je jako uhlíky sežere zvíře. Ze šňůry barevných korálků si pak mohou udělat náramek, který si odnášejí s sebou domů jako památku na jejich cestu po naší planetě.
Hru na uhlíky v geoparku testujeme celé jaro a léto. Na základě pozorování ji vyhodnotíme a upravíme do výsledné podoby. Už teď je ale z reakcí účastníků jasné, že touto formou můžeme aktivovat zájem o klimatické vzdělání u dětí i jejich rodičů.
