K prameni poznání

Změna klimatu je dnes běžnou součástí veřejné debaty i školní výuky. Méně už ale víme, odkud klimatická data skutečně pocházejí, jak vznikají a jak s nimi vědci pracují. Právě tuto mezeru se snažil zaplnit projekt K prameni poznání aneb jak informovat o prostředí, který v letech 2024–2025 realizovalo Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty ve spolupráci s odbornými institucemi, školami i veřejností.

Hlavní myšlenkou projektu bylo „jít ke zdrojům“ a ukázat tak, kde data vznikají, kdo je sbírá a proč je důležité rozumět jejich původu i kvalitě. Projekt propojil školy, vědecká pracoviště a širokou veřejnost napříč Moravou a nabídl účastníkům možnost nahlédnout do skutečné vědecké praxe.

Školy, veřejnost a věda

Významnou roli sehrála spolupráce s CzechGlobe – Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, univerzitami (MUNI, UPOL) a dalšími odbornými institucemi. Studenti i veřejnost se během přednášek a terénních výjezdů seznámili s měřením klimatických dat, dopady změny klimatu na krajinu, zemědělství a lesní ekosystémy i s významem dlouhodobého monitoringu. Terénní exkurze na pracovištích AV ČR (např. Bílý Kříž, Domanínek či Křešín u Pacova) ukázaly, že věda není jen soubor abstraktních čísel, ale každodenní práce v krajině.

Do projektu se zapojily střední školy různých zaměření, od gymnázií přes ekologické obory až po technické školy. Důraz byl kladen na propojení globálních témat s místními souvislostmi a na badatelský přístup, který podporuje porozumění a kritické myšlení.

Studenti i veřejnost měli možnost zúčastnit se odborných přednášek a výjezdů. Stejně tak se mohli zapojit také do občanské vědy. Ve spolupráci s platformou Najdi.je se zájemci z řad veřejnosti zapojili do mapování vybraných druhů a vyzkoušeli si sběr ekologických dat v praxi. Veřejnost se tak stala aktivní součástí poznávání změn krajiny a měla možnost přispět k reálnému výzkumu. Více informací o možnosti zapojení najde na: https://www.najdije.cz/.

Obr. – Pilotní testování -ZŠ Slavičín-Vlára

Nové vzdělávací materiály a metodiky

Důležitým výstupem projektu jsou vzdělávací materiály, které vznikaly v úzké spolupráci s pedagogy i odborníky a byly ověřovány přímo ve školní praxi. Pro veřejnost vznikla příručka K prameni poznání – praktický průvodce světem měnícího se klimatu, která srozumitelně vysvětluje základní klimatické pojmy, představuje česká výzkumná pracoviště a přibližuje principy občanské vědy. Součástí je také výběr ověřených zdrojů pro bezpečnou orientaci v klimatických tématech i občanské připravenosti.

Pro střední školy byla připravena metodika Klima kolem nás, jež badatelskou formou pomáhá přiblížit globální témata prostřednictvím místních příkladů. Pro druhý stupeň ZŠ a SŠ a pro základní školy vznikly tematické didaktické sady zaměřené na klima, biodiverzitu, půdu, extrémní počasí a zeleň ve městě. Ty nabízejí učitelům soubor praktických aktivit a materiálů pro snadnější začlenění tématu klimatické změny do výuky. Materiály byly pilotně ověřeny na deseti základních školách a dále upraveny podle zpětné vazby tak, aby byly dobře použitelné v běžné výuce. Zájemci si sady mohou zapůjčit na VIS Bílé Karpaty, více informací naleznete na https://vis.bilekarpaty.cz/.

Co v projektu vzniklo:

• metodika pro SŠ: Klima kolem nás – změna klimatu v místních souvislostech
• příručka pro veřejnost: K prameni poznání – praktický průvodce světem měnícího se klimatu
• tematické didaktické sady pro 2. stupeň ZŠ a SŠ: zaměřené na témata: Klima a biodiverzita, Strom ve městě, Půda jako kniha a Extrémní počasí

Projekt K prameni poznání, který byl ukončen v listopadu 2025, ukázal, že porozumění klimatické změně nezačíná u hotových závěrů, ale u dat, měření a práce v terénu. Ale také u znalosti toho, kde tyto informace hledat a jak s nimi pracovat. Účastníkům nabídl nejen nové poznatky a osobní zkušenost s vědou, ale také orientaci v důvěryhodných zdrojích a cestu, jak se v klimatických tématech lépe vyznat a aktivně se zajímat o prostředí, ve kterém žijeme.

Obr. – Ukázka z didaktické sady Strom ve městě

SPOTŘEBA VODY DO CHLADIČE

Motivace: Vsakovací pokus promění suchou teorii o vodním režimu v hmatatelnou mokrou zkušenost. Žáci uvidí, jak různé povrchy ovlivňují odtok a vsakování vody, a mohou okamžitě propojit pozorování s reálnými dopady rozvoje měst a zásahů do krajiny. Aktivita podporuje kritické myšlení a otevírá prostor pro diskusi o tom, jak vytvořit města a krajinu odolnou vůči extrémům počasí.

Cíle: Žáci porovnají, jak různé povrchy ovlivňují vsakování vody, odtok a její dostupnost pro rostliny. Pochopí, proč je důležité vytvářet městské prostředí a krajinu, která umožňuje dostatečné vsakování vody – snížení rizika povodní, udržení vody v krajině a podporu odolnosti krajiny vůči změně klimatu.

Pomůcky: plastový ubrus, 3× drátěná nádobka na materiál (dlažební kostka, zhutněná hlína, organický substrát), lopatka, 3× podmisky, materiály – dlažební kostka, zhutněná hlína, organický substrát, kádinka na vodu

Časová dotace: 15 minut

Průběh:

Příprava aktivity

Je potřeba připravit si hlínu a zeminu s trochou kompostu, dlažební kostka je součástí didaktické sady.

Lektor si připraví 3 nádobky, do kterých vloží ukázky rozdílných městských povrchů – dlažební kostku, utuženou hlínu a zeminu s trochou kompostu.

Nádobky s hlínou a půdou naplníme cca 1–1,5 cm pod okraj – hlínu utužíme druhým koncem lopatky, zeminu s kompostem necháme provzdušněné.

Ukázka povrchů:

• Žulová kostka – dlažba nebo jiný zpevněný povrch.
• Utužená půda – půda zhutněná sešlapem či přejezdem těžké techniky.
• Půda s kompostem – kvalitní drobtovitá půda bohatá na organickou hmotu.

Lektor dá na lavici ubrus, kádinku na vodu a připraví si 3 podmisky.

Do každé z podmisek postaví jednu z nádob s připravenými povrchy.

Vsakovací pokus

Kádinku naplní cca 100 ml vody a pomalu její obsah vylije do první nádoby s dlažební kostkou.

Žáci sledují co se s vodou děje – mohou stopovat rychlost, jakou voda proteče do podmisky, plynulost jejího vsakování a případně změnu barevnosti. Mohou také pomocí odměrné kádinky změřit, kolik vody vyteklo do podmisky. Výsledky můžeme pro lepší přehlednost zapisovat na tabuli.

Celý pokus zopakuje se stejným množstvím vody i u zbývajících 2 nádob (povrchů).

Vyhodnocení pokusu

Lektor s žáky diskutuje, proč některé povrchy umožňují vsakování vody lépe než jiné a jak to ovlivňuje život ve městech (např. riziko povodní, vysoká teplota, zdraví stromů, …).

Lektor přenese informace z městského prostředí na volnou krajinu. Se žáky diskutujeme, zda to, co pozorovali během pokusu, platí jen pro města, nebo i pro okolní krajinu. Přemýšlíme, kolik přibylo zpevněných ploch a jak se změnila struktura zemědělské krajiny (vznik velkých lánů, úbytek remízků a mezí, rozorání luk, vykácení lesů).

Obr. – exkurze ZŠ Telč

Ukázky materálů:

Ukázka č.1 – Půda jako kniha

Ukázka č.2. – Půda jako kniha